Jsou hory, které překonáte, a hory, které vás ukolébají. Lužické hory ukolébají, protože tam je vše lidsky blízké. Kdyby se nejmenovaly Lužické hory, nesly by název Malebné hory... všude tam panuje klid a okouzlený poutník stojí tváří v tvář křišťálově čisté kráse. (Rostislav Křivánek)
Jsou to hory, které imponují, a hory, které dojímají. Lužické hory dojímají, protože mají lidský rozměr. Jejich nejvyšší vrcholy dosahují méně než 800 m nad mořem, a přesto jsou to hory se vším, co k tomu patří. Jsou to dokonalé spojení okolních krajinných typů – od Česko-saského Švýcarska převzaly pískovcové formace a skalní města, od Českého středohoří vulkanický charakter a kuželovité kopce vyrůstající z zalesněných kopců, od Jizerských hor protáhlá hřbetová pohoří… Spojují to vše v jedinečnou jednotu, kde ožívá duše a oči se těší z vlnitého reliéfu. Kdyby se jmenovaly jinak než Lužické hory, jmenovaly by se Malebné hory.
POZORUHODNOSTI: Přírodní naučná stezka přes mlýnský lom a horské lázně v Jonsdorfu, úzkorozchodná železnice Zittauer Gebirge
