© Erlebnisheimat Erzgebirge, Tourismusverband Erzgebirge e.V./ Dan Zoubek

Etapová trasa dálkové cyklostezky „Saské středohory“ a cyklistická magistrála Krušných hor

Přehledně

  • Start: Schöna, na cyklostezce podél Labe
  • Cíl: Decin (cyklostezka podél Labe)
  • těžké
  • 408,08 km
  • 1 den 7 hod. 45 min.
  • 6452 m
  • 1175 m
  • 121 m

Bez hranic po Krušných horách – objevujte Sasko a Čechy!Dvě cyklotrasy – jedna evropská vize: Na saské straně nově značený, 244 kilometrů dlouhý úsek dálkové cyklotrasy „Saské středohory“ I-6 mezi Reinhardtsdorfem-Schöna a Eibenstockem. Na české straně 170 kilometrů české „Krušnohorské magistrály“ číslo (č.) 23 („Erzgebirgsmagistrale“ cyklotrasa číslo 23) mezi Jelení a Děčínem. Nádherné scenérie, odpočinek a objevování pro jezdce na elektrokolech i trekingových kolech – a pro každého, kdo má zájem o přírodu, kulturu a zábavu bez hranic. Objevte saskou a českou stranu Krušných hor v 9 vzrušujících jednodenních etapách!

Dálková cyklotrasa „Saské středohory“ – drsná idyla s jemným charakterem

Na jedné straně srdečnost a pouto k rodnému kraji, na druhé straně divoká romantika. V nejvýše položeném regionu Svobodného státu Sasko se i na dálkové cyklotrase „Saské středohory“ objevují nejrůznější scenérie: milovníci přírody budou nadšeni idylickými lesními a horskými loukami, nivami a říčními údolími. Milovníky umění a kultury zase fascinují tradiční řemeslné dovednosti a četné historické stopy.

Trasa je napínavá a pestrá. Vede z Plauenu podél Vogtlandu, pohoří Elstergebirge, Krušných hor, Saského Švýcarska, Lužického pohoří a Zitavského pohoří až do samotného Zittau. Celá trasa „Saská středohorí“, označovaná jako dálková cyklotrasa „I-6“, měří přibližně 500 kilometrů.

Národní cyklistický zážitek s mezinárodními možnostmi

244 kilometrů mezi Reinhardtsdorf-Schöna a Eibenstockem je od podzimu 2014 označeno jednotným a souvislým značením. Zářivě oranžový symbol cyklisty ukazuje turistům cestu po silnicích a zpevněných lesních cestách.

Na dálkové cyklotrase „Saské středohory“ I-6 je spousta zajímavostí – a to ve všech rovinách. Úplně nahoře, na vrcholcích kopců a hor, láká řada věží k úchvatnému panoramatickému výhledu. Mohou to být věže postavené lidskou rukou, jako například Bismarckova věž u Berggießhübelu nebo ta na 824 metrů vysokém Geisingbergu. Přírodní skalní věže se naopak nacházejí například u Rosenthal-Bielatal.

Ukázkové doly, jako například v Marienbergu, Annabergu-Buchholzu, Altenbergu a Bad Gottleubě, zase částečně umožňují nahlédnout do hloubky: do hornické historie regionu i do jejího vlivu na okolní krajinu. Na trase se nacházejí také historicky významná místa a architektonické skvosty, mezi nimi zámek Schwarzenberg a největší pozdně gotický sálový kostel Svobodného státu v Annabergu-Buchholzu.

Mezi tím: zábava a dobrodružství, jako v Eibenstocku, Seiffenu nebo Altenbergu. A neustále se opakující senzační přírodní divy, jako je nejstarší a nejteplejší léčivý pramen v Sasku ve Wolkensteinu, skalní oblast v Rosenthal-Bielatal nebo „varhanní píšťaly“ na Scheibenbergu (národní geotop).

Cyklomagistrála Krušnohoří Hřeben na české straně

„Krušnohorská magistrála“ je celkově dlouhá přibližně 250 kilometrů. Na západě začíná v Chebu (Eger) a odtud protíná celou severozápadní část České republiky až do Děčína (Tetschen) na východě.

Příroda, historie a cyklistický zážitek v té nejlepší podobě – to vše nabízí dálková cyklotrasa „Krušnohorská magistrála“ číslo (č.) 23 („Erzgebirgsmagistrale“ číslo 23). Na západě začíná v Chebu (Eger), přesněji v blízkosti přehrady Skalka u Chebu (Skalka bei Eger). Poté vede přes tradiční lázeňské město Františkovy Lázně až do Kraslic, odkud následuje strmé stoupání na hřeben. Dále vede do Horní Blatné (Bergstadt Platten), která je ukázkovým příkladem hornického města a názorně ukazuje, jak se v 16. století takové areály plánovaly a stavěly.

Na vrcholu Blatenského vrchu (Plattenberg) ve výšce 1 043 metrů nabízí rozhledna „Zitina rozhledna“ fantastický panoramatický výhled na okolní krajinu. Zde lze také objevit zajímavé a poučné pozůstatky někdejší těžby cínu, jako jsou dva šachty a dvanáct kilometrů dlouhý, vodou napájený Blatenský příkop (Plattner Kunstgraben).

Sportování může být někdy i pohodlné

Dalším doslovným vrcholem na Magistrále je Boží Dar. S nadmořskou výškou 1 028 metrů je toto město považováno za nejvýše položené ve střední Evropě. Zde také žije český běžec na lyžích Lukáš Bauer, který si z zimních olympijských her v letech 2006 a 2010 přivezl domů tři medaile.

Kdo hledá odpočinek, je v této krajině rovněž na správném místě. Tato oblast s přibližně tříkilometrovou naučnou stezkou vedoucí přes rašeliniště Božídarské rašeliniště (Gottesgaber Hochmoor) je totiž pro relaxaci a odpočinek prostě ideální.

S takto načerpanou energií se můžete vydat o pár kroků výš. Zatímco nejvyšší vrchol Saska, Fichtelberg, se pyšní výškou 1 215 metrů, jeho český protějšek, Klínovec, je k nebi ještě o kousek blíž. Se svými 1 244 metry je nejvyšší horou Krušných hor. Jakmile jej tedy zdoláte, další úseky po hřebeni už budou mnohem pohodlnější. Kdo má například zájem o historii, může si na cestě do Měděnce (Kupferberg) udělat krátkou zastávku a prohlédnout si důlní štolu Panny Marie Pomocné (Maria-Hilf).

O legendární Mückentürmchen a dalších „Gö(h)ren“

Poté se po jednotlivých etapách pokračuje podél přehrady Přísečnice (Preßnitz) k Hoře svatého Šebestiána (Sankt Sebastiansberg) na česko-německé hranici. – Ta je po celé trase několikrát na dosah ruky. – Oblasti kolem Klínů (Göhren), Nového Města (Neustadt) a Mikulova (Niklasberg), které nyní leží na trase, si oblíbí zejména cyklisté, kteří se také zajímají o zimní sporty.

Další přehradou na magistrále, respektive její dutou hrází, je přehrada Fláje (Fleyh). Tato stavba, působivá z hlediska inženýrského umění, je v České republice jediná svého druhu. A brzy nás čeká ještě jedna zajímavost této země: nejstarší a zároveň nejdelší lanovka bez mezistanice. Vede nahoru na vrchol Komáří hůrky. Hora, která vděčí za svůj název legendě, je s výškou 807 metrů jednou z nejvyšších ve Východním Krušnohoří. Jeho poloha na strmém srázu severovýchodně od Krupky a jihovýchodně od Cínovce umožňuje fantastický výhled na České středohoří.

Než „Erzgebirgsmagistrale“ končí v Děčíně a navazuje na „Elberadweg“, čeká nás ještě jeden poslední výstup, který stojí za to: Rozhledna, která se tyčí na vrcholu Děčínského Sněžníku, je považována za jednu z architektonicky nejkrásnějších v České republice.

Panel cest

Povrch cesty

  • Není známo (85%)
  • Ulice (3%)
  • Asfalt (9%)
  • Štěrk (2%)

Počasí

Co je dobré vědět

Pro moje další plánování: